|
|
Neologismy motivované názvy politických stran a hnutí
Kotková, Kateřina ; Martínek, František (vedoucí práce) ; Bozděchová, Ivana (oponent)
Práce popíše nová pojmenování politických stran a hnutí v češtině. V první části budou shrnuty poznatky z relevantní odborné literatury. Materiálovými východisky práce budou databáze NEOMAT (ÚJČ AV ČR), on-line archiv mediálních textů Newton Mediasearch, korpusy ČNK, dostupné slovníky a primární texty. Neologismy budou popsány podle slovotvorných typů. Součástí práce bude také porovnání jejího materiálu s materiálem vybraných slovníků. Výsledky práce budou shrnuty v přehledném závěru. Práce bude odpovídat příslušným bibliografickým normám. Přílohou práce budou tabulky se všemi nalezenými lexikálními jednotkami a údaji o četnosti výskytu. Klíčová slova: obohacování slovní zásoby, neologismus, slovotvorný typ, slovotvorný způsob, politická strana
|
|
|
Současné české neologismy vztahující se k sociálním sítím
Hrubá, Andrea ; Martínek, František (vedoucí práce) ; Bozděchová, Ivana (oponent)
Tato práce se zabývá neologismy vyskytujícími se na sociálních sítích (Facebook, Twitter, Instagram). První část práce shrnuje a vyhodnocuje poznatky z relevantní literatury, popisuje lexikální jednotky a vymezuje příslušné termíny (neologismus, neosémantismus, okazionalismus, přejímka, sociální síť). Druhá část se skládá ze sémantického a slovotvorného rozboru nalezených neologismů, se zvláštním zaměřením na přejímky a na jejich adaptaci. Materiálovými východisky práce byly samotné sociální sítě, různé články o nich (mimo jiné i diskuzní fóra) a Databáze excerpčního materiálnu Neomat (www.neologismy.cz). Závěry práce jsou shrnuty na konci. Přílohou je seznam nalezených neologismů, tabulka s četností výskytů a odkazy na nalezené zdroje.
|
|
|
Současné české neologismy z oblasti sportu
Filiačová, Sylva ; Martínek, František (vedoucí práce) ; Rejzek, Jiří (oponent)
Práce popisuje nově se objevující substantivní, adjektivní, slovesná a adverbiální pojmenování z oblasti sportu v češtině. Materiálovými východisky práce jsou databáze NEOMAT (ÚJČ AV ČR), korpusy ČNK a mediální archiv Newton Media. První část se zabývá problematikou vymezení pojmu neologismus. Další část pojednává o způsobech vzniku neologismů. Zvláštní pozornost je věnována neologismům přejatým. Neologismy jsou popsány podle slovotvorných typů a v případě substantiv i podle významových okruhů. V závěru jsou shrnuty výsledky práce. Přílohou práce je seznam nalezených lexikálních jednotek. Klíčová slova: obohacování slovní zásoby, neologismus, slovotvorba, přejaté slovo, slovotvorný typ, sufix
|
|
|
Neologismy motivované názvy politických stran a hnutí
Kotková, Kateřina ; Martínek, František (vedoucí práce) ; Bozděchová, Ivana (oponent)
Práce popíše nová pojmenování politických stran a hnutí v češtině. V první části budou shrnuty poznatky z relevantní odborné literatury. Materiálovými východisky práce budou databáze NEOMAT (ÚJČ AV ČR), on-line archiv mediálních textů Newton Mediasearch, korpusy ČNK, dostupné slovníky a primární texty. Neologismy budou popsány podle slovotvorných typů. Součástí práce bude také porovnání jejího materiálu s materiálem vybraných slovníků. Výsledky práce budou shrnuty v přehledném závěru. Práce bude odpovídat příslušným bibliografickým normám. Přílohou práce budou tabulky se všemi nalezenými lexikálními jednotkami a údaji o četnosti výskytu. Klíčová slova: obohacování slovní zásoby, neologismus, slovotvorný typ, slovotvorný způsob, politická strana
|
|
|
Jmenné derivační sufixy ve slovanštině a latině
Pernicová, Jana ; Rejzek, Jiří (vedoucí práce) ; Voleková, Kateřina (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá jedním z postupů tvoření slov, odvozováním (derivací), ve dvou indoevropských jazycích, latině a slovanštině. Její náplní je popis a porovnání jmenných (substantivních) derivačních sufixů i celých slovotvorných typů, jež si v daných jazycích odpovídají. Hlavním těžištěm práce je rozdělení těchto paralel z funkčního hlediska a popis jednotlivých slovotvorných typů v rámci onomaziologických kategorií. Protože latina a slovanština v jiných jazykových rovinách podobné paralely nevykazují, je nápadná podobnost derivačních sufixů (i celých slovotvorných typů) pozoruhodným jevem. Jedním z jeho možných vysvětlení je to, že oba jazyky si zachovaly původní indoevropskou strukturu slova. Proto tato práce vychází z latiny jako jazyka staršího, jenž tedy pravděpodobněji stojí formálně i funkčně blíže původnímu (indoevropskému) stavu než slovanština, a jednotlivé sufixy (slovotvorné typy) sleduje v jejich vývoji a snaží se ukázat jejich formální i sémantické změny.
|
host ::
RSS.